Výběr lázeňských poplatků z ubytovaného hosta

Nepravdou je tvrzení, že hoteliéři jsou jen výběrčí poplatků. Hotely, či lázeňské společnosti musí vynakládat statisícové částky, či miliony na marketing či oslovení hosta, aby přijel právě do té dané destinace. Tento host, pak dělá tržby i ostatním subjektům, které městu platí daně. Jsou to prodejci potravin, nápojů, prádla, kosmetiky, řemesel a všech produktů a služeb, které souvisí s lázeňstvím a cestovním ruchem.


Některá města pak pouze pomocí vyhlášky vyinkasují peníze, a vůbec nereflektují skutečnost, že tyto lázeňské poplatky zahrnují náklady vynaložené na příjezd hosta samotnými hoteliéry. Město poté samo rozhoduje, kam peníze půjdou. Celou tuto agendu nechává na podnikatelích, a provozovatelích, které pak inkasuje.

V současné době většinou ani není známa skutečnost, kam a v jaké výši tyto poplatky jdou. Některá „lázeňská“ města utrácí lázeňské poplatky například za údržbu zeleně, ale na marketing destinace či propagace akcí v lázeňských místech k cílovým skupinám mimo lázeňské místo samotné jde minium, mnohdy nezůstanou žádné prostředky.

Hoteliéři a lázeňské společnosti systematicky, samostatně a nekoordinovaně pracují na něčem, co v zahraničních destinacích maximálně a koordinovaně komunikují lokální marketingové agentury, z části z vybraných peněz, poplatků, sponzorů, grantů.

Autor: Roman Taťák